Kolik je na světě ladičů pian?
Kolikrát za den se ručičky hodin překryjí?
Kolik golfových míčků se vejde do školního autobusu?
To jsou příklady otázek, které může uchazeč o práci dostat při pohovoru v Google.
Jsou to všechno otázky, na které dá práci odpovědět nebo je prakticky nemožné získat přesnou odpověď. Připomíná to otázky, které zmiňuje Joel Spolsky ve svém The Guerrilla Guide to Interviewing. U tohoto typu otázek není důležitá konkrétní odpověď, ale jak se uchazeč chová a jak hledá řešení. Zarazí se? Tápe? Usměje se a začne problém řešit? Postupuje metodicky? Jako hodnotitel musíte umět dobře pozorovat. Jste-li naopak v pozici uchazeče, je dobré nechat druhou stranu nahlédnout do vašeho postupu řešení, komentovat jednotlivé kroky, uvažovat nahlas.
V seznamu otázek se mi ještě libil jeden typ: Vysvětlete svému osmiletému synovci ve třech větách, co je databáze. Rozumět něčemu a navíc to dokázat srozumitelně a stručně vysvětlit je mimořádně důležitá schopnost. Ukazuje to, že člověk je schopen přemýšlet v různých úrovních abstrakce a rozlišit podstatné od nepodstatného.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat