Síla hesel

„To neděláš dobře s těmi sirkami, Jaromíre.“

Citát ze známé české komedie by dnes šel upravit pro většinu populace používající Internet a počítače. „To neděláte dobře s těmi hesly, vy skoro všichni.“ Motivace pro toto tvrzení viz článek Bruce Schneiera, který poukazuje na nedávný test ArsTechnica (čte se to dobře, jako taková krátká detektivka).

Ukazuje se, že stále rostoucí výpočetní výkon (nejlevněji dostupný v podobě výpočetních jader grafických karet) v kombinaci s obsáhlými a na lámání hesel vyladěnými slovníky způsobuje, že nároky na kvalitní, odolné heslo jdou opravdu vysoko. Fakticky tak vysoko, že většina populace je možná začne považovat za extrémní.

Co s tím? Učit lidi algoritmy tvorby složitých hesel? Bruce Schneier jeden nabízí v druhé polovině svého textu. Každý ajťák možná nějaký takový oblíbený algoritmus má, ale jaký je vztah k tvorbě hesel u běžných uživatelů?

Co přísnější politiky pro tvorbu hesla? I tady jsou limity. Například „Gonefishing1125!“ přece vyhoví každé běžně používané password policy a většina uživatelů vám o něm řekne, že je dost dobré.

Nebo propagovat extrémně dlouhá, nejlépe generovaná a fakticky nezapamatovatelná hesla v kombinaci s bezpečnými správci hesel? Jak kdy, jak u koho. Ale je to možná schůdnější než přechozí varianty, bude-li použitelnost odpovídat potřebám průměru populace uživatelů.

V podstatě jde o ukázkovou těžkou úlohu použitelnosti. Na jedné straně stojí jednoduchost, přímočarost a průhlednost, kterou potřebují uživatelé - ajťáky nevyjímaje, stoupající složitost je přestane bavit jen o něco později než ostatní. A to je nutné doplnit na straně druhé odolností proti extrémnímu výpočetnímu výkonu a řadě pokročilých statistických i psychologických postupů.

Task-Centered User Interface Design

Clayton Lewis and John Rieman napsali v roce 1993 knihu Task-Centered User Interface Design a zpřístupnili ji jako shareware. Dobře napsané knihy nestárnou a tohle je myslím jedna z nich, pominu-li několik zmínek o uživatelských rozhraních té doby (například Windows 3.x :-) ). Pokud se chcete poučit o postupech návrhu, uživatelských personách, prototypování nebo testování, tato kniha je pořád ještě výborným zdrojem.

Pomalé Safari?

Také jste si stáhli Safari pro Windows? I já jsem ho vyzkoušel a musím konstatovat následující:

• Grafické rozhraní je jednoduché a přehledné, tohle Apple opravdu umí. Líbí se mi práce se záložkami, přesněji to, že se pro ně využije celé okno prohlížeče. Lidé obvykle mají záložek hodně, takže více prostoru se hodí.
• Mám podezření, že "build" Safari pro Windows bude asi o dost jiný než pro OS X. Musí s sebou táhnout všechny ty grafické "vychytávky", o které se na Macu postará systém (vyhlazování písma a vzhled ovládacích prvků).
• Jak už shledala řada jiných lidí, Safari pro Windows je zoufale, zoufale pomalé. Nerozumím, jak si může Apple dovolit tvrdit, že toto je nejrychlejší prohlížeč na všech platformách a nefackuje je přitom příslovečná hanba. Výmluvy na beta verzi neberu a neberu ani to, že tou rychlostí se myslí rychlost renderování. Jako trendsetter v GUI by měl Apple vědět, že pro vnímání rychlosti aplikace uživateli je důležitý celkový dojem z odezvy aplikace. Pokud po odklepnutí adresy trvá půl minuty, než prohlížeč žačne stránku kreslit a samotné vykreslení je pak bleskové, je pro uživatele slabá útěcha.

Poznámka: Považuji se za OS neutrálního uživatele. Používám různé počítače s různými operačními systémy a nemám problém mezi nimi přecházet.

Informace a potravní strategie

Anglicko-český slovník překládá "Foraging" jako "spásání", ale myslím, že přesnější by bylo obecné "obstarávání potravy", protože se toto slovo v angličtině používá i pro masožravce. V případě "Information Foraging" jde o uzpůsobení teorií o potravním chování zvířat na vyhledávání informací lidmi.

Článek známého guru webové použitelnosti Jakoba Nielsena z roku 2003 je aplikací teorie information foraging na web. Článek stojí za přečtení. Paralela s chováním zvířat docela funguje, hlavní rozdíl oproti přírodnímu prostředí je jen v tom, že webové stránky jsou "kořist", která se chce dát snadno ulovit (nebo by měla chtít).