- Nejdůležitějším faktorem při práci na software je kvalita programátorů.
- Přidání lidí na projekt ho zpozdí (ano, tohle je stará známá věc, ale patří to sem)
- Pracovní prostředí má výrazný dopad na produktivitu a kvalitu.
- Jednou z nejčastějších příčin toho, že se projekt vymkl kontrole, jsou špatné časové odhady. Stjeně často to jsou nestabilní požadavky na funkčnost.
- Odhady pracnosti se obvykle dělají ve špatnou dobu.
- Odhady pracnosti obvykle dělají špatní lidé.
- Odhady se jen zřídka korigují, jak projekt postupuje.
- Není divu, že odhady jsou špatné. Ale přesto na ně sázíme příliš mnoho.
- Odpověď, kterou dá studie proveditelnosti, je téměř vždy "ano".
- Chyby v definici požadavků jsou nejdražší na opravu.
- Design je složitý, iterativní proces. První navržená řešení jsou obvykle špatná a určitě ne optimální.
- Odstraňování chyb je časově nejnáročnější fází životního cyklu.
- Software se obvykle testuje s pokrytím kódu nejvýše 55-60 procent (A já dodám, pokud někdo dosahuje víc, určitě to poznáte na kvalitě.)
- Důsledné inspekce kódu mohou odstranit až 90 procent chyb.
- Údržba obvykle spotřebuje 40 až 80 procent všech nákladů na software. Náklady na rozšiřování software pak činí asi 60 procent z nákladů na údržbu.
- Údržba softwaru je řešení - ne problém.
- Existují chyby, které má většina programátorů tendenci dělat.
- Efektivita pochází spíše z dobrého návrhu než z dobrého kódování.
2008-10-04
Fakta a falešné představy softwarového inženýrství
Jeff Atwood podává v tomto článku seznam nejdůležitějších fakt z knihy Facts and Fallacies of Software Engineering. Myslím, že rozhodně stojí za to přeložit aspoň ta nejdůležitější fakta:
2008-09-26
Solární křídla
Obdivuji lidi, kteří nejen dokáží být se svými nápady o několik let před ostatními a zároveň umí ty nápady dovést až k realizaci. Jedním z takových lidí určitě byl Paul MacCready, známý jako konstruktér prvního letadla poháněného lidskou silou, které překonalo vzdálenost jedné míle a po zdokonalení přeletělo i Lamanšský průliv. Později pracoval na letadlech poháněných elektřinou ze solárních článků a také na prototypu elektromobilu, ze kterého se později stal známý EV-1.
Server TED loni uveřejnil MacCreadyho přednášku z roku 2003. Hlavní téma jsou "solární" letadla, ale jde vlastně o rekapitulaci MacCreadyho profesní kariéry. Doporučuji ke shlédnutí, je to zajívamé, místy zábavné a při záběrech solárního křídla se vám bude tajit dech :-).
Server TED loni uveřejnil MacCreadyho přednášku z roku 2003. Hlavní téma jsou "solární" letadla, ale jde vlastně o rekapitulaci MacCreadyho profesní kariéry. Doporučuji ke shlédnutí, je to zajívamé, místy zábavné a při záběrech solárního křídla se vám bude tajit dech :-).
2008-09-15
Ekonomika volného času
Pokud vznikne nadbytek něčeho, lidská společnost si s ním zpočátku neumí poradit. Platí to i pro pro nadbytek volného času. Například v Británii v době průmyslové revoluce vzrostla spotřeba ginu :).
Během ekonomického růstu po druhé světové válce si lidé s volným časem poradili jinak - zasedli k televizi. A sedí u ní dodnes. Ta část světové populace, která disponuje připojením k internetu, stále stráví před televizní obrazovkou asi bilion hodin ročně ("český" bilion, tedy 10^12, odpovídá "americkému" trilionu). Jak kalkuluje Clay Shirky v přednášce Gin, Television, and Congnitive Surplus, pokud by se jedno procento tohoto času věnovalo dělání něčeho místo dělání ničeho, bylo by možné vytvořit za jeden rok 98 "Wikipedií" - v plném rozsahu dnešní Wikipedie a ve všech jazycích, ve kterých je dostupná.
Je samozřejmé, že ne každý má stejné množství volného času a ne každý má dispozice k tomu něco vytvořit. Věřím ale, že v tomto měřítku by zákon velkých čísel měl fungovat dokonale a to jedno procento je vcelku realistické přání. A už se nějakou dobu plní, jen to úsilí není systématické a zacílené. Kde jinde by se jinak brala pozornost, kterou lidé věnují nejrůznějším Web 2.0 službám.
Během ekonomického růstu po druhé světové válce si lidé s volným časem poradili jinak - zasedli k televizi. A sedí u ní dodnes. Ta část světové populace, která disponuje připojením k internetu, stále stráví před televizní obrazovkou asi bilion hodin ročně ("český" bilion, tedy 10^12, odpovídá "americkému" trilionu). Jak kalkuluje Clay Shirky v přednášce Gin, Television, and Congnitive Surplus, pokud by se jedno procento tohoto času věnovalo dělání něčeho místo dělání ničeho, bylo by možné vytvořit za jeden rok 98 "Wikipedií" - v plném rozsahu dnešní Wikipedie a ve všech jazycích, ve kterých je dostupná.
Je samozřejmé, že ne každý má stejné množství volného času a ne každý má dispozice k tomu něco vytvořit. Věřím ale, že v tomto měřítku by zákon velkých čísel měl fungovat dokonale a to jedno procento je vcelku realistické přání. A už se nějakou dobu plní, jen to úsilí není systématické a zacílené. Kde jinde by se jinak brala pozornost, kterou lidé věnují nejrůznějším Web 2.0 službám.
2008-09-09
Citát - Lao-c'
Dnes si dovolím citovat čínského filozofa Lao-c' (老子, "Starý mistr", 4. nebo 6. století př. n. l.):
Další kousek moudrosti aplikovatelný na projektový management :). Lidská psychologie, zdá se, funguje stejně dnes, jako fungovala před 25 stoletími.
Pokud jsi dobrý vůdce,
který nemluví zbytečně,
řeknou,
když je práce hotová
a cíl je dosažen,
"Udělali jsme to sami."
Další kousek moudrosti aplikovatelný na projektový management :). Lidská psychologie, zdá se, funguje stejně dnes, jako fungovala před 25 stoletími.
2008-08-25
Mýty o produktivitě
Ještě jsem se tak docela nerozhodl, jestli je server Lifehack užitečný nebo ne. Serverů, které píšou o produktivitě nebo osobním rozvoji, je hodně a Lifehack patří k těm, které publikují často a hodně. Některé texty mi ale přijdou hodně obecné, jen občas se najde něco trochu zajímavějšího. V poslední době třeba dva texty v jejich oblíbeném formátu: 10 mýtů o produktivitě, které vás brzdí a 10 základních dovedností, které potřebujete k úspěchu skoro ve všem. Nejprve si ze zmíněných 10 mýtů dovolím okomentovat ty, které podle mě zaslouží víc pozornosti.
Nemám čas používat nějaký systém: Samozřejmě, že zavedení systému na organizaci času vám také zabere nějaký čas (berte to jako takový jarní úklid), pak by vám ale měl systém čas jen šetřit. Jestli ne, je to špatný systém. Má vlastní zkušenost: klidně si vyberte jen tu část organizačního systému, která vám momentálně nejvíc pomůže. Až si zvyknete a osvěčí se vám to, přidejte podle potřeby další části.
Organizační systémy jsou rigidní a neflexibilní: Tak o tom jsem vlastně psal už v předchozím odstavci. Pokud si nemůžete vybrat jen to, co potřebujete, a samozřejmě si to do jisté míry přizpůsobit, je to špatný systém a vyhněte se mu. Vlastnosti dobrého systému budou právě opačné.
Kreativita se do žádného systému nevejde: Chyba, i kreativní práce je pořád práce a jako taková může trpět chybami v organizaci. A určitě je doprovázená řadou nekreativních činností, které je možné optimalizovat.
Mně systém nepomůže, potřebuji k práci inspiraci: Ne nutně a ne vždy. Myslím, že nikdo není inspirován 8 či více hodin denně. A když nápady přijdou, je dobré je mít zachycené v nějaké použitelné podobě na později, popřípadě mít možnost si rychle uvolnit ruce a vrátit se k nim.
Nakonec ještě poznámka k druhému odkazovanému článku o 10 základních dovednostech. Nejsem si jist, že má smysl je řadit od první nejdůležitější dovednosti k poslední desáté. To pořadí může být pro každého úplně jiné a i u jednoho člověka se může v čase měnit. Malé cvičení: kdybyste měli z těch deseti dovedností vybrat jen tři nejdůležitější, které by to byly? Já volím schopnost najít informace a pracovat s nimi (v originále jako Research), kritické myšlení a sebeřízení.
Nemám čas používat nějaký systém: Samozřejmě, že zavedení systému na organizaci času vám také zabere nějaký čas (berte to jako takový jarní úklid), pak by vám ale měl systém čas jen šetřit. Jestli ne, je to špatný systém. Má vlastní zkušenost: klidně si vyberte jen tu část organizačního systému, která vám momentálně nejvíc pomůže. Až si zvyknete a osvěčí se vám to, přidejte podle potřeby další části.
Organizační systémy jsou rigidní a neflexibilní: Tak o tom jsem vlastně psal už v předchozím odstavci. Pokud si nemůžete vybrat jen to, co potřebujete, a samozřejmě si to do jisté míry přizpůsobit, je to špatný systém a vyhněte se mu. Vlastnosti dobrého systému budou právě opačné.
Kreativita se do žádného systému nevejde: Chyba, i kreativní práce je pořád práce a jako taková může trpět chybami v organizaci. A určitě je doprovázená řadou nekreativních činností, které je možné optimalizovat.
Mně systém nepomůže, potřebuji k práci inspiraci: Ne nutně a ne vždy. Myslím, že nikdo není inspirován 8 či více hodin denně. A když nápady přijdou, je dobré je mít zachycené v nějaké použitelné podobě na později, popřípadě mít možnost si rychle uvolnit ruce a vrátit se k nim.
Nakonec ještě poznámka k druhému odkazovanému článku o 10 základních dovednostech. Nejsem si jist, že má smysl je řadit od první nejdůležitější dovednosti k poslední desáté. To pořadí může být pro každého úplně jiné a i u jednoho člověka se může v čase měnit. Malé cvičení: kdybyste měli z těch deseti dovedností vybrat jen tři nejdůležitější, které by to byly? Já volím schopnost najít informace a pracovat s nimi (v originále jako Research), kritické myšlení a sebeřízení.
2008-08-21
MeWare je častý
Eric Sink ve svém článku Yours, Mine, and Ours začíná zeširoka příběhem o tom, jak si napsal vlastní webový publikační systém, aby se přes tento příběh dostal k rozdělení software na MeWare (napíšu si něco sám pro sebe), ThemWare (napíšu software pro někoho, sám ho nepoužívám a možná ani nechci), UsWare (napíšu software, používám ho sám a používají ho i jiní) a bohužel také NobodyWare (napíšu program a nepoužívá ho vůbec nikdo).
Nechci se vyjadřovat k tomuto rozdělení - dá se bez problémů souhlasit s tím, že UsWare je ta nejlepší možnost a že ThemWare s sebou nese větší riziko, že z něho časem bude NobodyWare. Spíš se zastavím u Ericova předpokladu, že MeWare je nový koncept, umožněný jazyky a prostředími pro rychlý vývoj. Nelze brát v úvahu jen RAD prostředí. Třeba v mém případě sestává publikační systém ze sady m4 maker, dvou nebo tří skriptů v Pythonu a jednoho středně nabobtnalého Makefile.
Chci tím říct, že kdybychom zahrnuli do úvahy různá makra a skripty ve všemožných jazycích, MeWare by nám vyšel jako hodně častý fenomén. Jenže u většiny takových prográmků asi nemá smysl je překlápět do podoby UsWare, jako jsem to například udělal já se sitemap generátorem. Čas a úsilí na vyčištění kódu, zdokumentování a vypublikování by přesáhl původní investici do onoho softwarového "udělátka". Nicméně, pokud vám někde leží nějaká šikovná utilitka a je jen trochu schůdné z ní udělat UsWare, zkuste se o ní podělit :).
Nechci se vyjadřovat k tomuto rozdělení - dá se bez problémů souhlasit s tím, že UsWare je ta nejlepší možnost a že ThemWare s sebou nese větší riziko, že z něho časem bude NobodyWare. Spíš se zastavím u Ericova předpokladu, že MeWare je nový koncept, umožněný jazyky a prostředími pro rychlý vývoj. Nelze brát v úvahu jen RAD prostředí. Třeba v mém případě sestává publikační systém ze sady m4 maker, dvou nebo tří skriptů v Pythonu a jednoho středně nabobtnalého Makefile.
Chci tím říct, že kdybychom zahrnuli do úvahy různá makra a skripty ve všemožných jazycích, MeWare by nám vyšel jako hodně častý fenomén. Jenže u většiny takových prográmků asi nemá smysl je překlápět do podoby UsWare, jako jsem to například udělal já se sitemap generátorem. Čas a úsilí na vyčištění kódu, zdokumentování a vypublikování by přesáhl původní investici do onoho softwarového "udělátka". Nicméně, pokud vám někde leží nějaká šikovná utilitka a je jen trochu schůdné z ní udělat UsWare, zkuste se o ní podělit :).
2008-08-11
Chandler - konečně
Občas je opravdu zajímavé se k nějakému tématu vrátit a podívat se, co nového se stalo. V říjnu 2007 jsem tu psal o Scottu Rosenbergovi, jeho knize Dreaming in Code a projektu Chandler.
Chandler si letos prodělal své. Na začátku roku se s OSAF (Open Source Applications Foundation) rozloučil její zakladatel a sponzor Mitch Kapor. S tím pravděpodobně souviselo také propuštění 2/3 zaměstnanců OSAF.
Nicméně karavana jde dál a v pátek konečně Chandler vyšel ve verzi 1.0. My, co už máme nějaké zkušenosti, víme, že v pátek se software zásadně nevydává, ale budiž, Open Source projekty fungují podle jiných hodin :). Už se těším, až mi zbyde nějaký čas si Chandler vyzkoušet. Pokud se k tomu někdo dostanete dříve, podělte se o dojmy.
Chandler si letos prodělal své. Na začátku roku se s OSAF (Open Source Applications Foundation) rozloučil její zakladatel a sponzor Mitch Kapor. S tím pravděpodobně souviselo také propuštění 2/3 zaměstnanců OSAF.
Nicméně karavana jde dál a v pátek konečně Chandler vyšel ve verzi 1.0. My, co už máme nějaké zkušenosti, víme, že v pátek se software zásadně nevydává, ale budiž, Open Source projekty fungují podle jiných hodin :). Už se těším, až mi zbyde nějaký čas si Chandler vyzkoušet. Pokud se k tomu někdo dostanete dříve, podělte se o dojmy.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)