Helvetica - 50 let

Když něco existuje padesát let a stále to vypadá moderně, už to svědčí o nesporné nadčasovosti a kvalitě. Tím jubilantem byla loni Hevetica, písmo, které vzniklo ve Švýcarsku v roce 1957.

O Helvetice vznikl loni dokonce film (jak píšou New York Times v recenzi, máte garantováno, že několik dní po jeho sledování strávíte hledáním Helvetiky všude kolem sebe) a Muzeum moderního umění v New Yorku pořádalo o Helvetice výstavu.

Jako vše úspěšné, má i Helvetica řadu kopií. "Nejprofláknutější" je asi Arial. Více si můžete přečíst tady, ale ve stručnosti: Autorem Arialu je Monotype, který vzhledem ke své reputaci nechtěl Helveticu okopírovat přímo. Vzali tedy jiný svůj řez, Grotesque, a překreslili ho ho, aby se proporčně podobal Helvetice. Pak přišli Borgové Pak přišel Microsoft a Arial si zalicencoval, asi proto, že byl levnější... Chcete-li se podívat blíž na rozdíly mezi Helveticou a Arialem, poslužte si tady.

Přednáška Joela Spolského na Yale

Jméno Joel Spolsky se tady vyskytlo už minimálně jednou (zmiňoval jsem jeho The Guerrilla Guide to Interviewing). Dnes bych chtěl uvést linky hned tři - jde o odkazy na tři části přednášky, kterou měl na Yale: část 1, část 2, část 3.

Připravte se, že to bude trochu delší (Joel rád píše dlouze), ale je to zábavné čtení a stojí za trochu toho času. Cílem přednášky je vysvětlit, co z toho, co mu univerzita dala, se nakonec ukázalo v praxi jako užitečné... Joel se ale "cestou" zastaví u řady zajímavých témat, třeba

• rozdíl ve vnímání kvality u geeků a kravaťáků (moje praktická poznámka pro geeky: pozor, ne každý, kdo nosí kravatu, je kravaťák). Jako vždy, pravda je někde uprostřed.
• Pozastavení se nad "osudem" programátorů, kteří píšou software pro interní použití a kultura v některých opravdu velkých firmách.
• Přístup k výuce computer science a software engineering v závislosti na kategoriích amerických škol.

Zbytek si už přečtěte sami :)

Prakticky nemožné versus principiálně nemožné

V podcastu Scotta Hanselmana jsem si poslechl rozhovor s fyzikem a popularizátorem vědy Michiem Kaku, kterému 11. března vychází kniha nazvaná Physics of the Impossible.

Hlavním tématem rozhovoru bylo, že řada technologií, které považujeme za nemožné, jsou nemožné pouze prakticky, nikoliv principiálně. Příkladem budiž třeba cestování v čase nebo teleportace. Je jen nutné mít schopnost nahromadit obrovská množství hmoty nebo disponovat gigantickými zdroji energie, řekněme o výkonu jednoho nebo několika Sluncí :). Ukázky si lze přečíst on-line v magazínu Wired.

Zmiňme třeba fungování Thornových desek:

• Obstarejte si čtyři velké vodivé desky, každou o průměru alespoň několika kilometrů. Umístěte je paralelně, velmi blízko sebe. Díky tzv. Casimirovu efektu se mezi deskami vytvoří plátky identického časoprostoru.

• Rozdělte desky na dva páry. Mezi oběma páry vznikne červí díra časoprostorem. Naložte jeden pár desek do rakety a vyšlete ji rychlostí blízkou rychlosti světla. Tento pár desek bude vůči deskám na zemi stárnout pomaleji, bude se tedy vůči nim posouvat do minulosti.

• Vložte něco mezi desky na Zemi. Daný předmět bude okamžitě transportován napříč časem a prostorem mezi druhý pár desek.
  

Kromě ohromné spotřeby energie je tu ještě jeden praktický problém: Mezera mezi deskami musí být velmi malá, menší než velikost atomu. Takže v praxi by se tím daly přenášet jen subatomární částice (a tudíž informace) :-).

Několik citátů

Několik citátů

Líbí se mi výběr citátů, na který jsem narazil v příspěvku 10 Timeless Lessons on Better Thinking, takže si dovolím jich několik přeložit.

Našimi nejlepšími přáteli i našimi nejhoršími nepřáteli jsou naše myšlenky. Myšlenka pro nás může udělat víc dobrého než lékař nebo bankéř nebo věrný přítel. Může nám také uškodit víc než padající cihla.
-- Frank Crane

Jen pár lidí přemýšlí častěji než dvakrát nebo třikrát do roka. Já jsem získal mezinárodní reputaci tím, že myslím jednou nebo dvakrát týdně.
-- George Bernard Shaw

Nemám žádný zvláštní talent. Jsem jen vášnivě zvědavý.
-- Albert Einstein

Největší problém pro každého, kdo přemýšlí, je zformulovat problém způsobem, který umožní řešení.
-- Bertrand Russell

Pro inteligentního člověka je ztrátou času být s většinou. Z definice je tam lidí už dost.
-- G.H. Hardy

101 manažerských pravidel

Doufám, že už uplynulo dost času od doby, kdy jsem naposledy odkazoval na článek typu "N tipů jak...", takže se opět mohu dopustit něčeho podobného. Seznam v článku The Manager's Cheat Sheet: 101 Common-Sense Rules for Leaders je docela pěkně sestavený. Jsou to všechno známé věci, ale v tomhle případě opakování neuškodí :). Zvlášť bych zdůraznil následující body (zachovávám číslování z původního textu):

11. Slibujte jen to, co můžete realisticky dodat.
12. Nastavte jasné cíle.
15. Definujte milníky. Poznámka: Pozor na chybu, která se občas vyskytuje. Milník musí být binární, buď splněný je nebo není. Milník splněný na 80% je nesmysl.
24. Vyhněte se mikromanagementu.
32. Buďtě dosažitelní
37. Vysvětlujte věci jednoduše (a že to někdy dá dost práce :-) )
57. Šetřete tam, kde to má největší smysl. (Mohu ocitovat jednoho kolegu: přestože hlavním cílem mnoha firem je vydělat, existují i firmy, jejichž hlavním cílem je pouze a jedině ušetřit).
85. Opravujte jen to, co je rozbyté.
92. Při řešení problémů se je pokuste "odosobnit".

Zbytek si přečtěte sami :)

Co kdyby neexistovaly knihovny?

Stephen Dubner si na blogu Freakonomics klade otázku: Kdyby neexistovaly veřejné knihovny, bylo by je možné dnes založit se stejným ekonomickým modelem? Obávám se, že s ním musím souhlasit: stejně fungující knihovny by vzniknout nemohly. Vydavatelé by zřejmě požadovali víc peněz, než je cena jednoho nebo několika exemplářů, ať v podobě licenčních poplatků nebo jinak.

Autor uvádí způsoby, jak veřejné knihovny prospívají i vydavatelům, například tím, že učí mladé lidi číst. Čtenáři si posléze kupují více knih. Knihovny také seznamují čtenáře s autory, jejichž knihy by si sami nikdy nekoupili. Tento efekt se dá těžko změřit, myslím ale, že v dlouhodobém měřítku výrazně přesahuje (také těžko měřitelné) ztráty z toho, že si někdo knihu jen půjčí, místo aby si ji koupil. Dokážu si ale představit, že někteří vydavatelé by si raději sáhli na ty "krátkodobé" peníze. Zájem společnosti udržet kultivační funkci knihoven by měl být ale takovým snahám nadřazen, nakonec by tratili všichni.

Přednášky on-line

Už jsem se tu zmiňoval, že bloggeři často a rádi publikují tematicky tříděné seznamy odkazů. Lotyšský student Peteris Krumins se v blogu Free Science and Video Lectures Online zaměřil na sběr odkazů na přednášky z nějrůznějších oborů: počítačů a programování, matematiky, fyziky, ekonomie a obchodu nebo například historie. Zdrojem jsou většinou různé americké univerzity.

Seznam tohoto typu mi přijde jako hodně užitečná věc. Nevíte někdo, jestli existuje něco takového pro přednášky v češtině? Jednou z položek na seznamu by mohl být třeba videoserver Cesnetu nebo archiv Siliconhill.