Přejmenovávání firem

Možná znáte ten vtip: Co udělá nový management, když přijde do firmy a neví si vůbec rady? Přejmenuje ji... Navzdory humoru, přejmenovávání firem je hodně vážně braný byznys, ze kterého mají radost hlavně poradenské firmy a reklamní agentury. Na této adrese lze nalézt studii o změnách jmen amerických firem v roce 2006. Ano, je to rok 2006, ale nic novějšího zřejmě není k dispozici...

Zpráva je zajímavé čtení, i kdyby jste si měli projít jen některé příklady přejmenování. Mě se nejvíce líbí případy, kdy firma de fakto přijala pojmenování, které pro ní už lidé používali, příkladem budiž změna z "America Online" na "AOL". Chcete-li se trochu zasmát, najděte si ve zprávě kategorii "10 Wackiest" - třeba přejmenování z "International Sports and Media Group" na "US Farms" je opravdu velký úkrok stranou :).

Američané jezdí méně

Vysoké ceny benzínu donutily Američany omezit používání aut. V březnu 2008 najezdili o 11 miliard mil méně než v březnu 2007 (pokles o 4.3 procenta), v dubnu 2008 to bylo v meziročním srovnání "jen" o 1,4 miliardy mil méně. Odhady se generují na základě dat ze 4000 automatických snímačů rozmístěných v silniční síti, které registrují počty projíždějících aut. Tento trend způsobuje, že se vybere méně daní z paliva a Highway Trust Fund se už ozval, že by rád i jiný zdroj peněz. Pěkný graf porovnávající cenu benzínu s trendem naježděných mil uveřejnil blog Calculated Risk.

Vliv slovníku

Naše práce obvykle určuje terminologii. Ale může to fungovat i obráceně. Myšlenku, že volba slovníku ovlivňuje to, co děláme, rozebírá Adrian Savage v článku Management and militarism: Just who are we fighting?. Nelíbí se mu pronikání vojenské terminologie do manažerského jazyka. Nelze než souhlasit. Říká někdo ve vašem okolí, že na problém je třeba "zaútočit" a konkurenci je nutné "zašlapat do země"? V mém naštěstí ne a pokud u vás ano, zamysletete se nad tím, proč to říká a jestli patří na svoje místo. Není lepší problémy řešit a s konkurencí soutěžit?

Opět pozorování ze státnicové komise

Už loni jsem tu psal o věcech, které mám odpozorované ze sezení ve státnicové komisi na katedře informatiky ZČU. Tentokrát jsem byl u bakalářských státnic. Výsledky měly normální rozdělení: 2 nebo 3 výborní studenti, jeden si zkoušku zopakuje, dva prolezli s odřenýma ušima, zbytek v průměru. Znepokojila mě ale jedna věc: Všichni měli fólie s odpověďmi na státnicovou otázkou docela plné, ale v dobré polovině případů to byl text bez informační hodnoty nebo když tam nějaká užitečná informace byla, tak zas nedokázali vlastními slovy vysvětlit, o co běží! Když vezmu v úvahu, že se připravovali bez materiálů a pod dozorem, vychází mi jen to, že se to před zkouškou naučili nazpaměť a vysypali na papír tolik, kolik se jim v hlavě udrželo. Ale proč tomu nerozumí?

Možná tu chybí víc možností si technologie nebo algoritmy osahat "naživo". Někdy nám ty podstatné vlastnosti dojdou až tehdy, když si o ně "natlučeme ústa" :). Počítače a programování jsou převážně praktický obor. Jistě, je tam hodně teorie, je ale aplikovaná. Ty možná složité algoritmy se používají proto, že jsou užitečné. Když se je snažíte pochopit, podívejte se nejdřív na motivaci: které technické omezení se tím daným řešením překonává, co se tím zrychlí, co nového se tím umožní?