Není to tak špatné

Lze současný ekonomický propad porovnávat s velkou hospodářskou krizí? Tuto otázku rozebírá na blogu Freakonomics ekonom-historik Price Fishback. Odpověd si možná tipnete sami: Ne, krize ve třicátých letech dvacátého stolení byla o hodně horší.

• Národní produkt USA klesl v letech po krachu až o 26%, což bylo v té době srovnatelné s tím, jako by se zastavila veškerá výroba na západ od Mississippi.

• Nezaměstnanost v USA stoupla v roce 1930 na 10.8%, v roce 1931 byla 16.8% a pak se po čtyři roky držela nad 20 procenty. Pět následujících let se ještě držela nad 14% a zpátky pod 10% klesla až v roce 1941.

Současná míra nezaměstnanosti v USA je 8.9 procenta (v ČR v dubnu 7.9%). Někdy je dobré se podívat na konkrétní čísla a dát si věci do kontextu.

Mapa ztrát

Ekonomická krize už v místě svého vzniku, ve Spojených státech, způsobila ztrátu asi 5 milionů pracovních míst. Magazín Slate si dal tu práci a sestavil interaktivní mapu, která ukazuje přírůstky (modrá barva) a úbytky (červená) pracovních míst na území USA od ledna 2007. Je to výborný způsob reprezentace dat. Při prohlížení mapy si musíte uvědomit, že zobrazované hodnoty představují vždy změnu počtu pracovních míst v posledních dvanácti měsících, například od konce září 2007 do září 2008 (zkuste najet myší nad některý z kruhů). Podle mapy začala pracovní místa zřetelněji mizet už kolem poloviny roku 2008, ale když se na podzim provalily finanční problémy, bylo to jako přišlápnutí plynového pedálu na podlahu.

Nejnebezpečnější programátorské chyby

Určitě byste dokázali několik typických nebezpečných chyb v programech vyjmenovat jen tak z hlavy a určitě jste jich i sami pár udělali... No tak, přiznejte to, alespoň jednu určitě... co takový buffer overflow? Chybějící validace vstupů? SQL Injection? Nedej bože heslo schované přímo v programu?

Až budete přemýšlet, co všechno u vašeho nového programu ještě zkontrolovat a otestovat, zkuste se podívat na 25 nejnebezpečnějších chyb od CWE/SANS - je to vynikající kontrolní seznam.

Kalkulace rizika

Mít možnost popsat něco složitého jedním jediným ukazatelem může být užitečné a také lákavé. Může to ale být také zatraceně dvousečné, protože si musíte být neustále vědomi, že zjednodušením ztrácíte určitou míru informace. Ještě horší to může být, když danému ukazateli skoro slepě věříte a přitom moc nerozumíte tomu, jak se počítá.

Článek Risk Mismanagement ve svých deseti částech rozebírá, jak zacházeli s rizikem na Wall Streetu. Oblíbeným ukazatelem byl VaR neboli Value at Risk. Je to jednuchá, krásně pochopitelná hodnota. Máte-li v daném okamžiku VaR na úrovni pěti milionů dolarů, pak s pravděpodobností 99 procent nemůžete ztratit víc než těch pět miliónů. S pravděpodobností 1% můžete ztratit i víc, ale nelze říci kolik. Výpočet, který vás k číslu VaR dovede, je velmi netriviální (je to výsledek práce mnoha matematiků a asi 7 let postupného vývoje) a je dobré alespoň tušit, co se v něm děje. Například,

• že v principu pracuje s normálním rozdělením pravděpodobnosti a tudíž extrémní případy mají velmi malou pravděpodobnost,

• že jako model nejhoršího možného vývoje je použito "černé pondělí" 19. října 1987, kdy akciové trhy náhle výrazně propadly (Dow Jones ztratil 22%)

• že používá data jen za několik posledních měsíců a i "historická" verze VaR se dívá jen rok až dva zpět

Z uvedených bodů jsou slabiny ukazatele VaR více než zřejmé... bohužel až dnes. Je jasné, že pravděpodobnost, že model uplatněný ve VaR nepředpovídá spolehlivě, není ono inzerované 1%, ale mnohem vyšší. Předpovědní model se neutkal s náhodou veličinou, ale dlouhodobým trendem, který nebyl zahrnut do základních předpokladů.

Nemá ale smysl vinit jeden ukazatel. Příběh VaR je jen jedním z dílků celého obrazu finanční krize. Bohužel ale ukazuje, že chamtivost občas nutí lidi zavírat oči a neklást nepříjemné otázky. Dokonce i v případě, že nás nepohání chamtivost, stále máme tendeci věřit, že když se daří, bude se dařit i dál. Je dobré se občas zamyslet, jestli je naše víra oprávněná.

Co je kodek a co je formát?

Technický jazyk je ve svém vyjadřování přesnější než obecná mluva - nebo to si alespoň většinou myslíme. Neplatí to ale vždy, existují případy, kdy jeden termín může znamenat různé věci nebo naopak několik termínů znamená vlastně totéž. Příkladem druhého je situace kolem kompresních formátů pro zvuk a video. Možná jsme jako uživatelé kompresních formátů a kodeků dobrou ilustrací paradoxu aktivního uživatele - prostě "to" používáme, najdeme si svoji cestičku, aniž bychom se naučili více o pozadí věci.

Pojďme ke konkrétnímu příkladu. Řeknete, že video je v nějakém kodeku nebo v nějakém formátu? Správně je to druhé, i když máte pocit, že je to víceméně jedno. Kodek je implementace algoritmu pro kompresi do určitého formátu a pro dekompresi z něj. Je například DivX formát nebo kodek? Opět je správně to druhé - DivX je komerční implementace kodeku pro formát MPEG-4 ASP ("Advanced Simple Profile"). Zamíříme-li to open source světa, kodek XviD také komprimuje video do MPEG-4 ASP.

Kodekově-formátovému zmatení jazyků napomáhá to, že k rozlišení formátu ve video (AVI) souborech se používají tzv. FourCC kódy (Four Character Code = čtyřznakový kód) a kodeky do pole FourCC dávají svoji signaturu, než aby přesněji uvedly identifikátor formátu.

Dalším příkladem různého označení téhož jsou třeba H.264 a MPEG-4 AVC (Advaced Video Coding). Označují formát, který je společným dílem ITU-T a Moving Picture Experts Group. Pokračovat můžeme se zvukovým formátem u DVD: DD, AC-3, a A/52 označují pořád to samé od Dolby Digital...

Jestli vás napadnou další synonyma, můžete je připsat do komentáře. Je důležité vědět, abychom se nenechali zmást :)

Stačí se zeptat

Mít odvahu o něco požádat a nebát se, že vás odmítnou, je opravdu užitečná schopnost. Jeden skvělý příklad: Dva holandští studenti se zeptali Richarda Bransona, jestli by je nevzal svým tryskáčem do Washingtonu na Obamovu inauguraci. A vyšlo jim to :)

Jak vypadá pokles

Jedním z projevů hospodářského poklesu je celosvětově snížený zájem o nová auta. Všichni víme, že automobilky musely omezit výrobu. Jak to vypadá, když někdo nepřibrzdí včas, si můžete prohlédnout tady. Jeden obrázek je za mnoho slov...