Článek Risk Mismanagement ve svých deseti částech rozebírá, jak zacházeli s rizikem na Wall Streetu. Oblíbeným ukazatelem byl VaR neboli Value at Risk. Je to jednuchá, krásně pochopitelná hodnota. Máte-li v daném okamžiku VaR na úrovni pěti milionů dolarů, pak s pravděpodobností 99 procent nemůžete ztratit víc než těch pět miliónů. S pravděpodobností 1% můžete ztratit i víc, ale nelze říci kolik. Výpočet, který vás k číslu VaR dovede, je velmi netriviální (je to výsledek práce mnoha matematiků a asi 7 let postupného vývoje) a je dobré alespoň tušit, co se v něm děje. Například,
- že v principu pracuje s normálním rozdělením pravděpodobnosti a tudíž extrémní případy mají velmi malou pravděpodobnost,
- že jako model nejhoršího možného vývoje je použito "černé pondělí" 19. října 1987, kdy akciové trhy náhle výrazně propadly (Dow Jones ztratil 22%)
- že používá data jen za několik posledních měsíců a i "historická" verze VaR se dívá jen rok až dva zpět
Z uvedených bodů jsou slabiny ukazatele VaR více než zřejmé... bohužel až dnes. Je jasné, že pravděpodobnost, že model uplatněný ve VaR nepředpovídá spolehlivě, není ono inzerované 1%, ale mnohem vyšší. Předpovědní model se neutkal s náhodou veličinou, ale dlouhodobým trendem, který nebyl zahrnut do základních předpokladů.
Nemá ale smysl vinit jeden ukazatel. Příběh VaR je jen jedním z dílků celého obrazu finanční krize. Bohužel ale ukazuje, že chamtivost občas nutí lidi zavírat oči a neklást nepříjemné otázky. Dokonce i v případě, že nás nepohání chamtivost, stále máme tendeci věřit, že když se daří, bude se dařit i dál. Je dobré se občas zamyslet, jestli je naše víra oprávněná.
Žádné komentáře:
Okomentovat