Přeceňování časových rezerv

Pokud pracujete jako projektový manažer, možná jste se už setkali s tím, co nedávno studie s názvem "Resource slack and propensity to discount delayed investments of time versus money" (autoři Gal Zauberman PhD a John G. Lynch Jr. PhD) potvrdila i statisticky. Jednoduše řečeno, studie zjistila, že lidé mají jasný sklon předpokládat, že v budoucnu (třeba za měsíc) budou mít k dispozici víc času, než mají dnes. V menším měřítku to platí i pro peníze. Takže až si budete nasmlouvávat nějaký zdroj pro použití ve vzdálenější budoucnosti, raději vždy počítejte s přehnaným optimismem dané osoby :).

Jako možné vysvětlení pro zmíněný jev studie uvádí, že lidé nemají obvykle jasnou představu o svém "průměrném" časovém vytížení a rozložení času. Mate nás to, že každý den je trochu jiný. I když nás právě vytěžuje něco akutního, většinou stejně předpokládáme, že za měsíc se nic takového nevyskytne.

Funkčnost nebo funkce?

Také vás občas doslova udeří do očí nepatřičnost některých výrazů?

Od pátku ... do neděle ... do odpoledních hodin bude z důvodu plánovaného nasazení nových funkčností omezen provoz Klientského centra a služeb přímého bankovnictví. Za omezení služeb a případné těžkosti se Vám omlouváme. Věříme však, že budete s novými funkčnostmi spokojeni.

Milý autore, nenechte se mást angličtinou. Funkčnost v češtině znamená schopnost konat nějakou funkci. Neměl by oznámení, které uvidí tisíce lidí, zkontrolovat někdo, kdo má alespoň trochu jazykového citu?

Bezpečnost díky hlavičkovému papíru

Bruce Schneier se pozastavuje nad jednou stále existující praktikou: bezpečností díky hlavičkovému papíru.

- "Musíte nám žádost poslat na vašem hlavičkovém papíře"
- "Vy víte, jak vypadá hlavičkový papír mojí firmy?"
- "Ne..., ale poznáme ho, až ho uvidíme."

Chtělo by se zvolat "Svatá prostoto!", kdybychom v našich krajích neprovozovali něco ještě o malý stupínek horšího: Bezpečnost razítkem. Kolikrát jste narazili na to, že se nějaké potvrzení někomu na úřadě nepozdávalo, protože bylo jen podepsané?

Co s tím? Snad jen dokola opakovat, razítko si přece může nechat udělat každý...

OpenH323 a H323 Plus

Pokud se zajímáte o VoIP, možná jste zaznamenali dění kolem projektu OpenH323. Stručně řečeno, OpenH323 nedávno přežilo svoji smrt a to hlavně díky tomu, že to je open source projekt.

OpenH323 má za sebou solidně dlouhou historii. Dva australští programátoři Craig Southeren a Robert Jongbloed na něm pod hlavičkou své firmy Equivalence začali pracovat v roce 1998. Na tu dobu to byl zcela mimořádný počin, vždyť mimo jiné implementovali i vlastní překladač ASN.1 (pro ilustraci: jen 30-ti denní vyzkoušení komerčního ASN.1 překladače stálo v roce 2000 cca 400 dolarů). V roce 2001 se jim podařilo prodat Equivalence americké firmě Quicknet, která podle mě sázela hlavně na použití OpenH323 se svým VoIP hardware a na jeho využití pro vybudování VoIP operátora MicroTelco. Nicméně věci se asi nedařily podle představ a Robert a Craig od Quicknetu odešli v říjnu 2003. Zájem Quicknetu opadl, nicméně nechal v provozu server www.openh323.org (ovšem bez aktualizací; server definitivně "odumřel" teprve nedávno).

Craig a Robert dál OpenH323 udržovali na Sourceforge a na voxgratia.org, především se ale věnovali a věnují vývoji multiprotokolové VoIP knihovny Opal (kromě H.323 podporuje i SIP a IAX). Udržovat paralelně dvě velké knihovny dá určitě práci, takže poslední release OpenH323 se objevil v polovině minulého roku. Vypadalo to, že OpenH323 má odzvoněno a že jeho uživatelé budou mít jedinou volbu - dříve nebo později migrovat na Opal. V říjnu byl ale oznámen nový fork OpenH323 pod názvem H323 Plus. Projekt má podporu od známého Packetizeru a jeho administrátorem je Simon Horne (vývojář PacPhone).

Vypadá to, že H323plus není poháněn nějakým sentimentem, ale skutečnou potřebou dál OpenH323 rozvíjet. Už se předvedli s některými zajímavými rozšířeními, například H.249 (Application Sharing). Přejme projektu další úspěšný rozvoj :).

Přehled klamavé logiky

Stephen's Guide to the Logical Fallacies je pěkně zpracovaný přehled chybné nebo klamavé logiky, které se lidé občas dopouštějí (nemluvě o tom, že ji někdy používají úmyslně).

Odhaduji, že každý z nás už někdy zaznamenal minimálně polovinu položek z tohoto seznamu, buď osobně nebo v médiích. Takže namátkou jen několik těch "populárnějších":

• Falešné dilema: Je dáno na výběr z malého počtu voleb (obvykle dvou), zatímco možností je ve skutečnosti více.

• Argumentum ad ignorantiam: Něco se považuje za pravdu, protože se zatím nepodařilo dokázat opak.

• Složená otázka: Dvě nesouvisející věci jsou spojeny do otázky, u níž se očekává jediná odpověď. (Například: "Podporujete svobodu a právo nosit zbraně?")

• Argumentace popularitou (argumentum ad populum): Tvrzení se považuje za pravdivé, protože mu věří (větší či menší) skupina lidí.

• Útok na osobu (argumentum ad hominem): Útok směřující na osobu a jejích charakter, nikoli na obsah jejího tvrzení.

• Odkaz na autoritu (argumentum ad verecundiam): Použije se odkaz na autoritu, i když není pro danou věc relevantní.

Pokračovat by se dalo ještě dlouho :-).

Výtahový test

Před časem jsem zmiňoval test zdraví projektu. Dnes tu mám něco výrazně jednoduššího: Výtahový test (Elevator test). Není to ani tak test stavu projektu, spíše se snaží ohodnotit fungování týmu, míru jeho "naladění na společnou strunu".

Zadání testu je opravu jednoduché: dokáže každý člen vašeho týmu stručně sdělit někomu cizímu, na čem právě pracuje a proč, a to v limitu jedné minuty (během cesty výtahem)?

Test staví na předpokladu, že existuje silná korelace mezi porozuměním nějakému problému a schopností sdělit o něm jen to nejpodstatnější. Možná ještě důležitější je druhá část informace - proč se něco dělá. Pochopení motivace pro nějakou práci také nesporně pomáhá úspěšnému vyřešení problému.

Nalezený artefakt?

To, že se blíží vánoce, poznáte mimo jiné i podle toho, že se vám v inboxu začnou objevovat nabídky od nejrůznějších internetových obchodů. Když se na takový obzvláště "dobře" formátovaný e-mail podíváte v jednom určitém webovém rozhraní, dopadne to jako na přiloženém obrázku.

Vůbec mi nevadí, že se z obsahu e-mailu nic nedovím. Spíš se ptám, zamyslel se odesilatel vůbec na tím, jestli bude jeho sdělení odlišitelné od spamu? A mimochodem, ta kompozice vypadá skoro jako nějaké avantgardní umělecké dílo... Vytisknout to na hodně velký formát a možná v několika různých barvách (a la Warhol), možná by se to hodilo na nějakou výstavu současného umění :-).