Přeprogramujeme se?

Některá témata se vracejí, jen v obměnách. Kdysi jsem zde zmínil knihu Deset myšlenek o čase od Bodil Johnssonové. Jedna z oněch deseti myšlenek  byla o čase děleném a neděleném. Od děleného času je ovšem blízko k času rozdrobenému a roztříštěné pozornosti.

Tahle nepřímá souvislost se mi vybavila, když jsem narazil na text na blogu Nicholase Carra, ve kterém upozorňuje na vyjádření Nicholase Negroponta (mimo jiné známého díky iniciativě One Laptop per Child). "Moje schopnost číst jakékoli delší vyprávění víceméně vymizela," sděluje Negroponte.

Toto přiznání by si Carr mohl bez úprav zařadit do první kapitoly své knihy "The Shallows: What the Internet Is Doing to Our Brains". V této kapitole (Amazon vám ji doručí do Kindle jako vzorek knihy) uvádí několik příkladů lidí, kteří upozornili na podobnou zkušenost jako Nicholas Negroponte.

Nicholas Carr upozorňuje, že když po několik let vystavíte svoji mysl "internetovému" konzumování informací (rychlému proudu malých informačních "kousků"), změní se natrénování vašeho mozku. Mozek se přeprogramuje. Carr ve své knize tento jev analyzuje a shrnuje výsledky výzkumů, které jsou zatím k dispozici.

Je to pro nás dobře nebo špatně - nebo - zeptám-li se jinak, je pro nás toto nové natrénování v něčem výhodné nebo má pro nás jen nevýhody? Nevím, na to lze zatím těžko odpovědět. Vyplatí se být si toho jevu vědom? - Určitě. A Carrova kniha se určitě dostaně na můj seznam knih k přečtení.

Jak jste na tom vy se schopností dlouhodobého soustředění a se čtením dlouhých textů?

Krátce o závisti

V uplynulých dvou týdnech jsem několikrát zaznamenal zmínku o závisti, navíc o závisti jako typické české vlastnosti (třeba když jsem poslouchal jeden z dílů Toulek Českou minulostí o Františku Palackém). Dovolím si protestovat - závist není naše české specifikum, jak dokládá třeba text na blogu Paola Coelha zmiňující severský "zákon Jante". Takže není na čase přestat si závist připisovat jako českou specialitu?

Steve Jobs v roce 1994

Máme opět období, kdy se firma Apple s gustem věnuje své oblíbené činnosti, totiž způsobování mediálních vln v souvislosti s uvedením nového produktu. Umějí to opravdu dobře, ale nelekejte se, nepřesedlal jsem na marketing a ani nebudu rozebírat, co že ten iPad nemá a mít by měl.

Předchozím kostrbatým úvodem se chci dostat k tomu, že bývaly doby, kdy komunikace Steva Jobse s novináři nebyla dopředu dokonale připravená a omezená na efektní soudbites. Podívejte se na přepis rozhovoru časopisu Rolling Stone s Jobsem z roku 1994. Je z doby, kdy se firmě Next (Jobs ji založil v roce 1985, poté, co byl "odejit" z Apple) nijak zvlášť dobře nedařilo. Přesto je z rozhovoru patrné, že i v té době zůstával zaměřený na budoucnost.

S odstupem 16-ti let lze říct, že Jobs se řadě věcí nemýlil. Zvýraznil bych zejména důležitost software - Jobs má pravdu v tom, že pro úspěch nějakého počítačového produktu je důležitější software než hardware. Výkonný HW může mít každý (což nakonec stvrdil i Apple sám přechodem na Intelskou platformu). Hlavním odlišujícím faktorem jsou tedy ty správně poskládané jedničky a nuly :).

Rozhovor doporučuji k přečtení a pro srovnání se podívejte i na rozhovor z roku 2003 - tam už je Jobs myšlenkově jinde, je nejvíce soustředěný na digitální obsah.