Jak se rozhodujeme

Dnes bych tu rád opět odkázal na server ted.com. Rozhodujete se snadno? Jsou vaše rozhodnutí impulzivní nebo naopak promyšlená? Přemýšlíte někdy, jestli věci jsou tím, čím se zdají být?

Obě přednášky, na které bych rád upozornil, se totiž věnují tomu, jak lidé vnímají, rozhodují se a myslí.

Dan Ariely začíná optickými iluzemi, ale ty mu slouží jen jako metafora k otázce: Když nás někdy naše oči dokážou tak dobře klamat, nedělá nám to i sama naše mysl při tom, jak věci vnímáme a jak se rozhodujeme? Není naše rozhodování někdy jen iluzí? Ariely to dokládá některými příklady, například důležitostí implicitní volby nebo tím, jak třetí - sama o sobě bezcená - varianta dokáže zamíchat výsledky dotazování. Doporučuji shlédnout, Dan Ariely umí mluvit obsažně i zábavně zároveň.

Diane Benscoter nemluví o výsledcích výzkumu, ale o své vlastní minulosti. Zmiňuje několik let, které strávila jako členka sekty a pak se zabývá virulentními myšlenkami a myšlením v kruhu. Hovoří o sektářství, které rozděluje svět na "my" a "oni" a dovoluje racionalizovat téměr cokoli.

Obě přednášky jsou velmi dobře srozumitelné, ale možná využijete novou funkci TED - možnost zapnout si k přednášce titulky. Čeština tam (zatím?) není, ale i anglické titulky mohou pomoci.

Nové dolary

Jedním z nápadů, jak pomoci americké ekonomice, je rebrandovat ji pomocí nového vzhledu dolarových bankovek. Dollar ReDe$ign Project je nápadem Richarda Smithe a samozřejmě to není oficiální vládní iniciativa. Je zábavné se podívat na rozptyl návrhů: od tradičních po seriózně modernistické (od autora iniciativy) až po minimalistické a také poněkud ujeté :) Který by se líbil vám?

Kvadrilion sem, kvadrilion tam...

Kolik peněz je 23 kvadrilionů dolarů? Amerických kvadrilionů, tedy česky 23 biliard... Řekněme si to rovnou, je to zatraceně hodně peněz, zhruba 2000-krát více než současná hodnota národního dluhu USA.

Americká Visa nedávno některým svým zákazníkům rozeslala účet na částky pohybující se kolem 23 kvadrilionů, v jednom případě to bylo 23 148 855 308 184 500 dolarů (plus 20 dolarů za přečerpání limitu). Z programátorského hlediska to vypadá na hodně zkaženou konverzi nebo přepis části paměti mezerami (mezera je v ASCII reprezentována kódem 0x20). Zapsáno v centech, 2314885530818450000 lze totiž hexadecimálně vyjádřit jako 0x2020202020201250. No a 0x1250 je v desítkové soustavě 4688 - že by skutečná útrata činila $46.88?

Ono ale není vůbec důležité, odkud se to obrovské číslo vzalo, jestli je to výsledek programátorské chyby nebo jestli se v operační paměti počítače náhodou pokazilo šest bajtů. Ta skutečně důležitá otázka zní: kde jsou nějaké rozumné kontrolní mechanismy? Neměl by se při každé transakci kartou vyšší než nějaký N-násobek limitu karty rozeznít pomyslný alarm a vynutit si kontrolu člověkem?